Émilie Ferrat & François Girard-Meunier

close

BB Můžete nám říci něco o vzniku Muzea malování podle čísel? Odkud se ten nápad vzal?
ÉF & FGM Oba se už dlouho zajímáme o amatérské metody. Nápad nějak zpracovat téma malování podle čísel se objevil minulé léto. Předtím jsme spolu pracovali na projektu, který se točil kolem nás – učili jsme se něco nového a zabývali vlastními zábranami vůči tomu, co vytváříme (Keramika s Émilie / keramika s Françoisem). V projektu Muzea malování podle čísel jsme chtěli zkusit něco jiného – zapojit ostatní a sami si dát trochu odstup. Vytvořili (a navrhli?) jsme sice některé předměty, které tu vidíte vystavené, hranice mezi nalezeným a navrženým je však záměrně rozostřená, nebo alespoň není jasně stanovená.

BB Myslíte si, že existují nějaké paralely mezi malováním podle čísel a postupy grafického designu?
ÉF & FGM Myslíme si, že paralely mezi malováním podle čísel a grafickým designem by šlo načrtnout na několika různých rovinách. Na nejzákladnější úrovni můžeme uvést práci Dana Robbinse v Palmer Painting Company. Robbins sám sebe považoval za komerčního umělce na volné noze. To znamená, že žil tak trochu v nejistotě, protože pracoval sám na sebe (jako většina grafiků, které známe) a zároveň uvíznul v ambivalentní situaci tvůrčí činnosti, která se výslovně zaměřuje na komerční účely. Musel hledat nějakou rovnováhu mezi svými osobními ambicemi a tím, co se od něj očekávalo – vymyslet produkt, který by oslovil co největší množství zákazníků. Takže musel dělat kompromisy. Pokud jde o design, jeho první pokus, abstraktní malba vytvořená podle čísel, byl propadák. Musel přijít na to, jaký je vkus a nejvíc žádané obrazy americké střední třídy (řekněme, že to bylo ve stylu sytě barevných krajinek a domácích zvířátek), a s těmito archetypy pracovat.
Na jiné úrovni bychom rádi poukázali na spojitosti mezi malováním podle čísel jako zálibou na jedné straně a na druhé straně ‚nálepkou‘, která se přiděluje postupům současného grafického designu. Nahlížíme na sebe jako na profesionální komunitu grafických designérů, ale mohli bychom se stejně tak považovat za řemeslníky, nebo dokonce rovnou považovat grafický design za hobby.
Jaký smysl má autorský projekt? Je jich více, opravdu nemůžeme vyzdvihnout jednu jedinou odpověď. Když se ale podíváme na počátek Amateur Craft, je tam možné rozpoznat určitou podobnost mezi amatérskými aktivitami, které se snaží vymanit z tradičních definic pracovní činnosti (založených z ekonomického hlediska na směnné hodnotě), a designovou tvorbou, která se vzpírá tomu, aby se zařadila do vzorců objednávek a zakázek.

BB Jak tento projekt, který jste připravili pro Off program, zapadá do širšího kontextu vaší práce? Pracujete teď na něčem podobném?
ÉF & FGM  Zdráháme se pojmenovávat něco, co by definovalo způsob naší práce. Zažíváme krizi identity? Na to možná jednoho dne přijdeme, zatím se ale zdá, že potřeba nálepkovat a kategorizovat přichází spíše od institucí. Takže zatím jen řekněme, že si rádi hrajeme se svými identitami a způsoby reprezentace. Sami sebe moc nevnímáme jako designéry–profesionály (i přesto, že máme vlastní DIČ).
Naše současná činnost je celkem vágní, nesoustředíme se na jeden konkrétní cíl. Mezi zakázkami, krátkodobými pracemi a vlastními věcmi máme také čas myslet na budoucnost a plánovat příští projekty. Émilie říká ‚uvidíme…‘ a François dodává ‚přesně tak!‘

BB Tento ročník brněnského bienále reaguje na stav a proměny současného grafického designu – jeho množství, rozmanitost, neurčitost a zdánlivou povrchnost. Dokázali byste určit nějaké základní vlastnosti, aktuální témata nebo motivace dnešního grafického designu?
ÉF & FGM Nepotřebujeme na tohle náhodou úředně certifikovaného Experta na grafický design? Dobře, no… řekněme třeba, že… grafický design je povrch obsahu, lakovaný povrch na jeho účelu. Pěkná, lesklá laková vrstva. I tak chceme být účeloví, ačkoli tu už dlouho (od modernismu) neexistuje žádný konsenzus o tom, jak definovat účelovost. Cítíme, že designéři budují pracovní rámce na základě svého přesvědčení a svých ideologií a z toho se generuje jejich účelovost. Hodnoty každého z nás jsou různé, což možná vysvětluje tu pestrost přístupů ke grafickému designu. Rámec, který si zvolíte, má vliv na podobu vašeho designu. Tato odlišnost přístupů ale neznamená, že si vzájemně nerozumíme. Všichni sdílíme společná východiska.

Émilie Ferrat (FR)

Émilie Ferrat (1992) je grafická designérka. V roce 2015 absolvovala amsterdamskou Gerrit Rietveld Academie a zajímá se mimo jiné o to, jakým způsobem se vytváří, produkují a šíří obrazy a příběhy. Zaměřuje se také na různé typy zobrazovacích postupů, jejich využívání a dekontextualizaci / rekontextualizaci. V současnosti působí v nizozemském Amsterdamu a k jejím spolupracovníkům patří François Girard-Meunier.

François Girard-Meunier (CA)

Grafický designér François Girard-Meunier (1990) v roce 2015 absolvoval amsterdamskou Gerrit Rietveld Academie. Soustředí se mimo jiné na vizuální kulturu, hlavně na otázky autorství a reprezentace. Nedávno dostal v rámci projektu Call for Captions (podporovaného nadací Andrew Mellon Fund) pozvání na stáž do Kanadského centra pro architekturu (Canadian Center for Architecture). V současnosti působí v Amsterdamu a spolupracuje například s Émilií Ferrat.

Noviny

Představení spolutvůrců 27. ročníku Bienále Brno, autorů jeho výstav, porot a účastníků sympozia formou krátkých rozhovorů.

TIRÁŽ

Rozhovory a grafická úprava: Radim Peško Radim Peško (1976) je grafický designér žijící a pracující v Londýně. Ve své práci se zaměřuje na tvorbu písem, publikací, vizuálních identit a je také iniciátorem výstavních projektů spojených s grafickým designem. V roce 2010 založil a řídí digitální písmolijnu RP Digital Type Foundry a jeho písma v současné době používá řada jednotlivců a institucí po celém světě. Mezi jeho další aktivity se řadí práce pro Moravskou galerii v Brně, Secession ve Vídni nebo Bedford Press v Londýně. Podílel se mimo jiné na identitách Boijmans Van Beuningen Museum v Rotterdamu, Stedelijk Museum v Amsterdamu, Aspen Art Museum, Fridericianum či Berlin Biennale 8. Účast na výstavách zahrnuje Graphic design in production, Minneapolis/New York, nebo Graphic Design Worlds v Triennale Design Museu v Miláně. Pravidelně spolupracuje s Kateřinou Šedou na výtvarných projektech a knihách. Byl hostujícím lektorem na Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu, École nationale supérieure des beaux-arts v Lyonu, ÉCAL v Lausanne, HFK v Brémách, KISD v Kolíně nad Rýnem, Sint-Lucas v Gentu či University of Seoul v Koreji. Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu v Brně., Tomáš Celizna Tomáš Celizna (1977) se věnuje grafickému designu zejména ve spojení s novými technologiemi. Prostřednictvím Fulbrightova stipendia (2006) absolvoval studium grafického designu na Yale University School of Art v New Haven (MFA, 2008). V současné době žije a pracuje jako nezávislý designér v Amsterdamu, kde také působí jako lektor grafického designu na Gerrit Rietveld Academie. Spolupracuje mimo jiné s OASE Journal for Architecture, s Královskou akademií umění v Haagu, Sandberg Instituut, Amsterdam, a Museum of Contemporary Art Chicago. Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu Brno., Adam Macháček Adam Macháček (1980) je grafický designér. Po studiích na VŠUP, Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu a ÉCAL v Lausanne spoluzaložil v roce 2004 studio Welcometo.as, od roku 2011 je členem kolektivu 201∞ Designers. Zabývá se především navrhováním knih, výstavních katalogů, ilustrací a identit. Spolupracoval mimo jiné s Moravskou galerií v Brně, Théâtre de Vevey (sezóny 2003–2012), Galerií Rudolfinum, San Francisco Museum of Modern Art, Chronicle Books, Editions Pyramyd, Památníkem národního písemnictví, Domem umění města Brna, California College of the Arts, Airbnb a dalšími. Pro Bienále Brno inicioval a připravil výstavy Work from Switzerland (2004) a From Mars (2006, spolu s Radimem Peškem). Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu v Brně. Žije a pracuje v Berkeley.
Překlady a jazyková spolupráce: Alena Benešová, Kateřina Tlachová
Produkce: Miroslava Pluháčková
Tisk: Tiskárna Helbich s. r. o.
Náklad: 2000

  1. vydání
    Vydala Moravská galerie v Brně, 2016