Z historie Bienále Brno

Ke zrodu Bienále Brno přispěly kulturně politické poměry šedesátých let, provázené snahami československých umělců a designérů, usilujících o právo na tvůrčí svobodu, podmíněnou možnostmi konfrontací vlastní designérské tvorby se světem. K zakladatelské generaci brněnského Bienále patří brněnský malíř a grafik Jan Rajlich starší a teoretici umění Jiří Hlušička a Karel Holešovský.

V roce 1964 uspořádala Moravská galerie v Brně první československou přehlídku plakátu a propagační grafiky, na niž od roku 1966 navázaly již mezinárodní cyklické výstavy s cílem obsáhnout široké spektrum oboru grafického designu. Původní polytematická struktura bienále počítala se třemi výstavními disciplínami. Po roce 1968 byla pro náročnost vypuštěna problematika výstavnické tvorby. Počínaje rokem 1970 se na Bienále Brno střídala dvě základní témata: (1) plakát, firemní, informační a reklamní grafika a (2) grafický design a písmo v knihách, časopisech, novinách a digitálních médiích.

Brněnského bienále se během jeho historie zúčastnilo mnoho významných osobností grafického designu, ať již prezentovaly svou tvorbu jako vystavující autoři, nebo se akce zúčastnily jako členové mezinárodních porot a přednášející na mezinárodních sympoziích. V Brně tak byla zastoupena taková jména jako Saul Bass, Roman Cieślewicz, Wim Crouwel, Alan Fletcher, Adrian Frutiger, Shigeo Fukuda, Milton Glaser, Ivan Chermayeff, Seymour Chwast, Mitsuo Katsui, Herb Lubalin, Ladislav Sutnar, Josef Týfa, Tadanori Yokoo, Hermann Zapf a další.

Bienále Brno již více než pět desetiletí tvoří významnou mezinárodní platformu pro výstavy, diskuse a doprovodné programy o dynamicky se rozvíjejícím grafickém designu a jeho významu pro utváření současné vizuální kultury.