Å
Åbäke (GB)Francesco Spampinato poprvé uslyšel slovo Åbäke v roce 2002 v souvislosti s vydavatelstvím elektronické hudby Kitsuné, což je také bytostně pařížská módní značka. Kitsuné je však jen jedna galaxie – vedlejší a ani ne zrovna typická – z vesmíru londýnského designového studia Åbäke, za jehož názvem se ukrývají Patrick Lacey, Benjamin Reichen, Kajsa Ståhl a Maki Suzuki. Tito absolventi Royal College of Art svoji činnost zahájili roku 2000 – od té doby se mezi jejich zákazníky počítají například British Council a Serpentine Gallery, spolupracovali s módními návrháři jako Hussein Chalayan a Maison Martin Margiela, s umělci Ryanem Ganderem, Johannou Billing, Martino Gamperem a dalšími i s kapelami, například Air a Daft Punk. V duchu zvoleného názvu Åbäke, což je švédské slovo pro něco velkého a těžkopádného, se Francesco domnívá, že skupina nese tíhu zakázkového designu jen proto, aby lépe pochopila pravidla a konvence, které jindy zase s nadšením dekonstruuje. Åbäke totiž stojí také za meta-designovými projekty, které jsou nezávislé, transdisciplinární, přísně kolektivní a často participativní: digitální platforma pro dialog v architektuře Sexymachinery (2000–2008), relační kulinářské akce Trattoria (2003), nakladatelský projekt Dent-De-Leone (2009), propagace imaginárního Victoria & Alferd muzea (2010) a špionážní agentura Åffice Suzuki (2010). Åbäke neustále přitahují pozornost uměleckého světa: svými projekty, z nichž většina rozhodně nesplňuje kritérium funkčnosti, vyvolávají otázky zkoumající, jak design vyjadřuje formy kulturního transferu. Nedílnou součást jejich činnosti tvoří také publikační práce, kurátorská příprava výstav, přednášky a vedení workshopů. Takže když je Spampinato požádal, aby přispěli do jeho knihy o uměleckých skupinách, Åbäke souhlasili pod podmínkou, že Francesco na oplátku napíše tento medailon a vloží do něj něco ze sebe, ‚aby to nebylo anonymní‘, ve třetí osobě, čímž zpochybní roli kritika a podmínky, za kterých běžně přiřazuje intelektuální hodnoty ke kulturním jevům. A
Anuschka Blommers & Niels Schumm (NL)Anuschka Blommers (1969) i Niels Schumm (1969) studovali na Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu. Pracují společně od roku 1998. Blommers a Schumm zpochybňují status quo v módní fotografii tím, že se pohybují v šedé zóně mezi módou, uměním a fotografií, mění úhly pohledu a kličkují mezi různými významy. Vyvolávají tak pocit nejistoty, kdy se celý obraz může převrátit vzhůru nohama působením jediného výrazu nebo malého detailu. Jejich fotografie vycházejí v časopisech jako Fantastic Man, Gentlewoman, Another Magazine, Purple, Interview, ID, Dazed & Confused a NY Times Magazine. Výstavy jejich prací se konají v muzeích a galeriích, například v amsterdamském Stedelijk Museum, Groninger Museum, Foto Museum Foam, Schirn Kunsthalle Frankfurt, ICA v Bostonu a Deichtorhallen v Hamburku. B
David Bennewith (NZ)David Bennewith se narodil v roce 1977 v Takapuně
na Novém Zélandu. Je grafický designér a badatel
v oblasti designu působící v Amsterdamu. Pod
pseudonymem Colophon pracuje jak na výzkumných,
tak na komerčních projektech. Zaměřuje se zejména
na oblast typografie a tvorby písma. Provedl rozsáhlý
výzkum novozélandské typografie, zejména pak díla
Josepha Churchwarda, o němž v roce 2009 vydal
monografii. Mezi jeho nedávné práce patří vizuální
identita, design editorialu a katalogu pro expozici
Secret Power – novozélandský příspěvek na Benátském
bienále výtvarného umění 2015, identita a grafický
design pro projekt Casco – Office for Art, Design
and Theory v Utrechtu, a esej na téma pedagogická
kariéra grafického designéra Karla Martense, kterou
v knize reprint karel martens vydalo nakladatelství
Roma Publications. Od roku 2015 je vedoucím katedry
grafického designu na Gerrit Rietveld Academie
v Amsterdamu. Rachel Berger (US)Rachel Berger je grafickou designérkou působící v kalifornském Oaklandu. V současnosti zastává funkci vedoucí katedry grafického designu na California College of the Arts. Získala titul MFA na Yaleově univerzitě. Emilia Bergmark (SE)Emilia Bergmark je švédská výtvarnice. Výchozím materiálem pro její tvorbu jsou každodenní příběhy. Ve svých dílech převléká fenomenologická pozorování do poetických vizuálních anekdot v podobě psaného slova, instalací, filmů a tištěných materiálů. V roce 2012 ukončila s vyznamenáním kombinované studium umění a grafického designu na Gerrit Rietveld Academie. Emilia se podílela na návrhu výstavy Taking a Line for a Walk (Vzít si linku na procházku) na 26. mezinárodním bienále grafického designu v Brně 2014. V současnosti spolupracuje s Ninou Paim a Corinne Gisel na publikaci Taking a Line for a Walk, která se bude zabývat cvičeními při výuce designu. Knihu vydá nakladatelství Spector
Books v létě 2016. Guus Beumer (NL)Guus Beumer vystudoval společenské vědy; od ledna 2013 je ředitelem Het Nieuwe Instituut. V osmdesátých letech pracoval jako novinář pro periodika Avenue, Marie-Claire a HP-De Tijd, v devadesátých letech působil jako art director módních domů orson + bodil a SO. Od roku 2005 zastával v Maastrichtu funkci ředitele domu současné kultury Marres a Bureau Europa/NAiM. Guus Beumer je art directorem Temporary Fashion Museum, které se nyní představuje v Het Nieuwe Instituut. Andrew Blauvelt (US)Andrew Blauvelt je ředitelem Cranbrook Art Museum v Michiganu, které pořádá výstavy, uvádí veřejné programy a sbírá díla v oblasti moderního a současného umění, architektury, řemesel a designu. Než se stal ředitelem této instituce, pracoval téměř 18 let na mnoha kurátorských a administrativních postech ve Walker Art Center (Minneapolis), kde působil také jako design director nebo hlavní kurátor pro architekturu a design. Organizoval četné výstavy a redigoval i navrhl několik doprovodných katalogů včetně Strangely Familiar: Design and Everyday Life (Podivně povědomé: Design a každodenní život, 2003), Worlds Away: New Suburban Landscapes (Vzdálené světy: Nové krajiny předměstí, 2008), Graphic Design: Now in Production (Grafický design: Ve výrobě, 2011) a nedávno také
Hippie Modernism: The Struggle for Utopia (Hippie modernismus: Boj o utopii, 2015). Ve své výzkumné a publikační činnosti propojuje kritickou teorii a historii kultury a analyzuje člověkem vytvořené prostředí. Blauvelt vyučoval na mnoha univerzitách v Severní Americe a Evropě. Goda Budvytytė (LT)Goda Budvytytė, grafická designérka z Litvy, v současné době provozuje svoji praxi mezi
Amsterdamem a Bruselem a příležitostně i v dalších městech. V roce 2008 promovala na Gerrit Rietveld Academie (Amsterdam, NL) a v následujícím roce působila na škole Werkplaats Typografie, kterou ukončila magisterským titulem (2011). Její práce zahrnuje celou škálu formátů v kulturní oblasti a zaměřuje se na způsob, jak vyjádřit různé obsahy prostřednictvím knih, tiskovin, vizuálních stylů, designu výstav a dalších čitelných způsobů vyjádření. Při realizaci svých projektů úzce spolupracuje s umělci, kurátory, fotografy, architekty i jinými designéry; často se věnuje editorskému designu. C
Tomáš Celizna (CZ)Tomáš Celizna (1977) se věnuje grafickému designu zejména ve spojení s novými technologiemi. Prostřednictvím Fulbrightova stipendia (2006) absolvoval studium grafického designu na Yale University School of Art v New Haven (MFA, 2008). V současné době žije a pracuje jako nezávislý designér v Amsterdamu, kde také působí jako lektor grafického designu na Gerrit Rietveld Academie. Spolupracuje mimo jiné s OASE Journal for Architecture, s Královskou akademií umění v Haagu, Sandberg Instituut, Amsterdam, a Museum of Contemporary Art Chicago. Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu Brno. Shu-Hua Chang (TW)Shu-Hua Chang je produktová designérka z tchajwanské Tchaj-peje. Během studií ve Švýcarsku se setkala s Makim a Ingrid. Vzhledem ke svému zaměření se zajímá především o různé možnosti využití a kombinování materiálů a tvůrčích postupů. V současnosti se soustředí hlavně na jevištní výtvarnictví. Zajímá ji, jak zlidšťující prvek umění ovlivňuje racionální proces výroby, a snaží se odhalovat přírodní i průmyslovou stránku společnosti. Jean-Marie Courant (FR)Grafický designér, narozený v roce 1966, žije a pracuje v Paříži. Věnuje se edičním projektům a vizuálnímu stylu. Přednáší o grafickém designu a je vedoucím magisterského programu na Ecole des Beaux-Arts v Lyonu (Francie). Ines Cox (BE)Ines Cox je nezávislé studio grafického designu se sídlem v Antverpách, založené v roce 2014. Ines Cox absolvovala Luca School of Arts (Gent) v roce 2009 a svůj druhý magisterský titul získala na škole Werkplaats Typografie (Nizozemsko) v roce 2011. Zhruba v roce 2010 založila společně s Lauren Grusenmeyer studio Cox & Grusenmeyer. Po pěti letech společné práce spustila Ines Cox svou samostatnou praxi, která nyní zahrnuje široké spektrum projektů, jako například design knih a tiskovin, design výstav, firemní vizuální styl, design webových stránek, instalace, přednáškovou činnost a workshopy. K jejím zákazníkům patří nezávislí umělci a galerie, firmy, školy i muzea. V roce 2014 začala vyučovat typografii na Královské akademii v Antverpách. D
Wayne Daly (IE)Grafický designer Wayne Daly žije a pracuje v Londýně a ve své praxi se zaměřuje zejména na publikace, ediční činnost a vizuální styl. K jeho nedávným projektům patří katalog pro významnou výstavu v Hayward Gallery Carsten Höller: Decision– (2015), kniha Shumona Basara, Douglase Couplanda a Hanse Ulricha Obrista _The Age of Earthquakes pro nakladatelství Penguin (2015) a vizuální styl pro irský pavilon autora Seana Lynche Adventure: Capital na benátském bienále 2015. Patří ke spoluzakladatelům vydavatelské značky Bedford Press při Architectural Association School of Architecture, která vydává knihy a e-knihy na rozhraní mezi architekturou, výtvarným uměním, grafickým designem a teorií. S nakladatelstvím spolupracují umělci Gustav Metzger, Joseph Grigely, Emma Smith a Can Altay, architekti Kersten Geers, Jack Self a Shumi Bose, fotografové Giovanna Silva a Bas Princen a další. Bedford Press se často prezentuje na mezinárodních knižních veletrzích, jako jsou Veletrh uměleckých knih v newyorském muzeu MoMa PS1, Veletrh uměleckých knih Los Angeles v muzeu MOCA a Miss Read v KW Institutu současného umění v Berlíně. Jeho texty byly publikovány v časopisech AA Files, The National Grid a A Circular; přednáší na různých školách a v institucích ve Velké Británii i ve světě, jako například na Royal College of Art, Werkplaats Typografie, Whitechapel Gallery, v Asociaci architektů a na Americké univerzitě v Bejrútu. V roce 2015 se na pozvání Švýcarského federálního úřadu pro kulturu podílel jako konzultant na výběru autora výtvarného řešení výstavy a publikace Nejkrásnější švýcarské knihy roku 2016. Sofie Dederen (BE)Studovala na Kunsthochschule Weissensee v Berlíně a Vrije Universiteit Brussel: Freie Kunsten & Communication Science. Kurátorka výstav pro Storm op Komst /vzw Festivalitis, De Warande, vzw Mooov, Middelheim Museum & bolwerK, Artforum Berlin (do roku 2010). Od roku 2010 je ředitelkou Frans Masereel Centre. Spolupracovala s Dutch Design Week Show your Colour, Z33 All the knives, any printed story on request (spolu s Åbäke). Podílela se na publikacích Jef Geys, More Publishers, An edition in fragmented print(making) attitudes, Gert Verhoeven. Design Displacement Group (NL)Skupina Design Displacement Group (DDG) vznikla v červenci 2014 jako výsledek diskusí skupiny designérů a zástupců společenských věd různého zaměření, stupně odbornosti, kultur a národností. Design Displacement Group se intenzivně zabývá budoucností designu, a to jak v teoretické, tak praktické rovině. Jeho členové spolupracují na projektech, které zčásti sami iniciují a propojují je do různých proměnlivých kompozic. Cílem DDG je zkoumat imaginativní fiktivní území designu a otvírat cestu novým způsobům tvorby a myšlení. DDG navazuje na skupinu Artist Placement Group, kterou v šedesátých letech minulého století vedli John Latham a Barbara Steveni a která se prostřednictvím ‚placementu‘ (‚umístění‘ tvůrce mimo kontext galerie) snažila nově definovat roli umělce v širším společenském
kontextu. DDG se zaměřuje na stejný problém, ale na rozdíl od svých předchůdců používá termín‚ dis-placement‘. Na souřadnicích času, prostoru a místa kriticky přemýšlí o současné aplikaci (grafického) designu. Design Displacement Group se zajímá o různé aspekty kolektivního uvažování. Prostřednictvím společné a souběžné tvůrčí aktivity, především online, se snaží objevovat nové postupy a metody, což je proces, jenž po sobě zanechává designérův ‚otisk‘ a současně směřuje ke kaleidoskopické křižovatce tvorby. Při společných aktivitách se klade velký důraz na samovolný pohyb a akceptaci chyb, což jednotlivým umělcům poskytuje mimořádnou svobodu, jaké by samostatně dosahovali jen stěží. DDG využívá grafický design jako komunikační nástroj ale především, což je ještě důležitější, jako nástroj hry, čímž neustále kriticky prověřuje svůj vlastní umělecký diskurz. Nezbytnou součástí vizuálního jazyka DDG je humor působící jako svého druhu podvratná strategie. Design Displacement Group je pružné seskupení. Počet spolupracovníků se neustále mění a stejně tak se proměňují i pracovní postupy a přístup k jednotlivým projektům. Brice Domingues (FR)
Linda Dostálková (CZ)Linda Dostálková stírá hranice mezi disciplínami a ve své práci otevřeně vybízí ke změnám v zaběhlých pracovních metodách ve snaze přiblížit se co nejvíce podstatě díla. Zobrazuje skutečnosti ukotvené v uměleckém kontextu, které často paradoxně vnímá pohledem zadavatele, zároveň věří v aktivní přístup diváka.
Od roku 2015 je místopředsedkyní organizačního výboru Bienále Brno. Sheila Levrant de Bretteville (US)Narodila se v Brooklynu v rodině polských imigrantů, studovala na Barnard College a Yaleově univerzitě. Sheila Levrant de Bretteville vytvořila určitou ‚společenskou praxi‘. Začínala tvorbou tiskové grafiky například pro nakladatelství Yale University Press, Chanticleer press a Olivetti, pro Mezinárodní konferenci designu v Aspenu (IDCA) nebo pro časopisy Arts in Society a American Cinematographer. Ovlivněna myšlenkami Paola Freireho zahájila svou pedagogickou kariéru v roce 1970 na Kalifornském institutu umění CalArts, kde vytvořila první designérský studijní program pro ženy. Institut později opustila, aby založila Centrum ženského grafického designu v losangeleském Woman’s Building (centrum umění a vzdělávání pro ženy). Velká část jejích prací z tohoto období je vystavena v rámci expozic Hippie Modernism v minneapoliském Walker Art Center, Now Dig This: Art and Black Los Angeles (Umění a černé Los Angeles) v losangeleském muzeu Hammer, WACK! Art and the Feminist Revolution (Umění a feministická revoluce) v losangeleském Muzeu současného umění MOCA a P.S. 1 v New Yorku a Elles@ centrepompidou. Mimo jiné získala zlatou medaili AIGA (Profesionální asociace designu), titul význačné absolventky Barnard College, čestné doktoráty z CalArts, MICA (Marylandský institut umění) a mnoha dalších institutů umění a designu. Od poloviny osmdesátých let 20. století se soustředí na site-specific instalace napříč širokým spektrem měst a komunit. Dokonce i její profesura s titulem Street Professor (profesorka ulice), kterou jí udělila Yaleova univerzita, odkazuje na místa, kde jsou trvale vystavena její díla – New York, New Haven, Boston, Hongkong nebo Jekatěrinburg v Rusku. Instalace zasazené do veřejných prostor těchto měst se povzbudivě obracejí na kolemjdoucí a často je zvou ke spoluvytváření jejich výpovědi. E
Experimental Jetset (NL)Experimental Jetset je amsterdamské grafické studio založené v roce 1997 Marieke Stolkovou, Erwinem Brinkersem a Dannym van den Dungenem. Soustřeďuje se na tiskoviny a site-specific instalace a pracovalo na projektech pro mnoho různých institucí včetně amsterdamského Stedelijk Museum, Centre Pompidou, Nizozemské pošty a Whitney Museum of American Art. Jejich práce byly představeny na skupinových výstavách Graphic Design: Now in Production (Walker Art Center, 2011) a Ecstatic Alphabets / Heaps of Language (MoMA, 2012). Ze samostatných výstav uveďme Kelly 1:1 (Casco Projects, 2002), Dvě nebo tři věci, co vím o Provo (W139, 2011 / Moravská galerie, 2012), Provo Station (Galerie für Zeitgenössische Kunst, 2016) a Word-Things in Time-Space (Riot, 2016). V roce 2007 zařadilo Muzeum moderního umění v New Yorku do své sbírky rozsáhlý výběr tiskovin z tvorby studia. Další instituce, které mají díla Experimental Jetset ve svých sbírkách, jsou Stedelijk Museum (Amsterdam), SFMOMA (San Francisco), Art Institute of Chicago (Chicago), Museum für Gestaltung (Curych), Centre National des Arts Plastiques (Paříž) a Cooper Hewitt (New York). V roce 2015 vydalo nakladatelství Roma Publications monografii nazvanou Statement and Counter-Statement: Notes on Experimental Jetset (Vyjádření a protivyjádření: Poznámky o Experimental Jetset), do níž svými esejemi přispěli Linda van Deursen, Mark Owens, Ian Svenonius a Jon Sueda. V letech 2000 až 2012 vyučovali členové Experimental Jetset na Gerrit Rietveld Academie (Amsterdam). Vyučují rovněž na umělecké univerzitě Artez a na Werkplaats Typografie (Arnhem). F
Émilie Ferrat (FR)Émilie Ferrat (1992) je grafická designérka. V roce 2015 absolvovala amsterdamskou Gerrit Rietveld Academie a zajímá se mimo jiné o to, jakým způsobem se vytváří, produkují a šíří obrazy a příběhy. Zaměřuje se také na různé typy zobrazovacích postupů, jejich využívání a dekontextualizaci / rekontextualizaci. V současnosti působí v nizozemském Amsterdamu a k jejím spolupracovníkům patří François Girard-Meunier. Kurt Finsten (DK)Historik umění a architekt. Pracuje v oblasti grafického designu, světelného designu a malby. Od roku 1991 je ředitelem Krabbesholm Højskole, dánské umělecké školy zaměřené na umění, fotografii, architekturu, design a grafický design. Chris Fitzpatrick (US)
Roland Früh (CH)Po dokončení studií dějin umění v Curychu se Roland Früh zaměřil na výzkum v oblasti architektury, knižního designu a dějin nakladatelství. Poté se přestěhoval do Londýna, kde působil jako asistent Robina Kinrosse v nakladatelství Hyphen Press. Později přesídlil do Arnhemu, kde pracoval pro Werkplaats Typografie jako koordinátor programu. Příležitostně je činný i jako historik umění a designu či kritik, přispívá do různých publikací a věnuje se kurátorské činnosti. Od roku 2009 přednáší teorii umění a designu na vysokých uměleckých školách ÉCAL v Lausanne a ZhdK v Curychu. V září 2014 byl Roland Früh jmenován hlavním knihovníkem knihovny umění Sitterwerk v Sankt Gallenu. G
Paul Gangloff (FR)Paul Gangloff (1982) je grafický designér na volné noze působící v Amsterdamu. Zabývá se deviantními způsoby psaní. Vytvořil knihy o punkovém samizdatu (Punk: periodical collection, 2012) a lettristické hypergrafii (Rules of Hypergraphy, 2014). Kromě práce na vlastních projektech vytváří design pro spisovatele, umělce, firmy i kulturní organizace. Studoval na ÉRBA (Valence, FR), Le Quai (Mulhouse, FR) a Gerrit Rietveld Academie (Amsterdam, NL). V letech 2010 až 2012 spolupracoval s katedrou designu na Jan van Eyck Academie (Maastricht, NL). Vyučuje na Gerrit Rietveld Academie a HfG Karlsruhe (DE). François Girard-Meunier (CA)Grafický designér François Girard-Meunier (1990) v roce 2015 absolvoval amsterdamskou Gerrit Rietveld Academie. Soustředí se mimo jiné na vizuální kulturu, hlavně na otázky autorství a reprezentace. Nedávno dostal v rámci projektu Call for Captions (podporovaného nadací Andrew Mellon Fund) pozvání na stáž do Kanadského centra pro architekturu (Canadian Center for Architecture). V současnosti působí v Amsterdamu a spolupracuje například s Émilií Ferrat. Tetsuya Goto (JP)Tetsuya Goto je grafický designér-samouk, editor a kurátor působící v japonské Ósace. Je zakladatelem a ředitelem kreativní platformy OOO Projects a přednáší na plný úvazek na Fakultě literatury, umění a kulturních studií na Kindai University. Goto redigoval sérii rozhovorů s grafickými designéry v Asii nazvanou Yellow Pages (Zlaté stránky), která vycházela v časopisu Idea v číslech 365–373. Na otázky odpovídali např. Javin Mo (Hongkong) nebo Sulki a Min (Jižní Korea). Působil rovněž jako šéfredaktor časopisu Japonské typografické asociace Typographics ti: v číslech 263 až 270. Byl kurátorem výstavy Type Trip v Ósace (ddd gallery, 2013) a Hongkongu (K11 Art Gallery, 2014). Jako kurátor se podílel na Mezinárodním typografickém bienále v Soulu Typojanchi 2013 & 2015. Catherine Guirral (FR)
H
Anna Haas (CH)Anna Haas pracuje v Curychu jako grafická designérka a ilustrátorka ve svobodném povolání. Po absolutoriu na HSLU v roce 2007 pracovala v Berlíně jako ilustrátorka na volné noze. V letech 2009–2011 působila na škole Werkplaats Typografie, kde získala v roce 2011 magisterský titul. Pracovala v Belgii, Německu a Nizozemsku, pro založení vlastního studia si v roce 2011 zvolila Curych. Působí v různých kulturních oblastech, zaměřuje se zejména na knižní design a editorské ilustrace. Od roku 2014 přednáší na katedře vizuální komunikace Vysoké školy užitých věd a umění v Lucernu (HSLU – Hochschule Luzern). Vít Havránek (CZ)Vít Havránek (1971) je kurátor, teoretik umění a organizátor. Od roku 2002 pracuje jako ředitel iniciativy na podporu současného umění tranzit.cz. Předtím pracoval jako kurátor Galerie hlavního města Prahy a Národní galerie v Praze. Je spoluzakladatelem skupiny pas (produkce aktivit současnosti, spolu s Tomášem Vaňkem a Jiřím Skálou). Byl kurátorem a spolukurátorem řady výstav, mimo jiné: Ján Mančuška, První retrospektiva, GHMP, Muzeum Sztuki Łódź, MG v Brně; Report on the Construction of a Spaceship Module, New Museum HUB, New York; Adaptation, Steirischer Herbst; Manifesta 8, The European Biennial for Contemporary Art, Murcia, Cartagena; Monument Transformace, 2007–2010, Centro Monthermoso, Vitoria; GHMP Praha; Le Plateau, Paris, ad.; tranzit – Auditorium, Stage, Backstage, Frankfurter Kunstverein, Jiří Kovanda, DUMB Brno; Otto Piene, GHMP; akce, slovo, pohyb, prostor, GHMP Praha. Editor a spolueditor knih Eva Koťátková, Obrazový atlas dívky, která…, Ján Mančuška, První inventura; H.U. Obrist Czech Files; Atlas to Transformation; Autobiographies; The Need to Document, Lanterna Magika; action, word, movement, space, autor textů v knihách a časopisech (The Green Room, Springerin, Manifesta Journal ad.). Působil na VŠUP v Praze a North Carolina University Prague Institute, jako host přednášel a účastnil se diskusí na MIT Boston, Amsterdam University, Documenta 12, Museum of Modern Art Warsaw ad. Jiří Hlušička (CZ)Historik umění. Po nástupu na místo přednosty obrazárny Moravského muzea v Brně v roce 1959 se zasloužil o vznik Moravské galerie v Brně. Ve funkci ředitele (1961–1989) koncipoval vědecký, sbírkotvorný a kulturně výchovný program galerie a osobně přispíval k jeho realizaci hlavně na úseku českého umění 20. století. Připravil množství výstav pro české i evropské galerie a výstavní síně. Je spoluzakladatelem Mezinárodního bienále užité grafiky v Brně a do roku 1989 byl jeho generálním komisařem. Vedle četných odborných článků a katalogů výstav je autorem dvaceti osmi knižních monografií a souhrnných publikací (České moderní malířství v MG, Současná světová grafika – deset brněnských bienále). V posledních letech se též věnuje znalecké činnosti a přispívá tak k budování galerijních a soukromých sbírek u nás i v zahraničí. I
Catherine Ince (GB)Catherine Ince je vedoucí kurátorka ve Victoria and Albert Museum, kde pracuje na kurátorském programu V&A East – nové instituci, která má být otevřena v roce 2021 v Olympijském parku královny Alžběty. Do října 2015 působila jako kurátorka v kulturním centru Barbican, kde produkovala významné průřezové výstavy a publikace, mezi nimi The World of Charles and Ray Eames (Svět Charlese a Ray Eamesových, 2015), Bauhaus: Art as Life (Bauhaus: Umění jako život, 2012) a Future Beauty: 30 Years of Japanese Fashion (Budoucí krása: 30 let japonské módy, 2011). Než začala působit v centru Barbican, pracovala jako kurátorka a posléze jako spoluředitelka oddělení Britské rady pro architekturu, design a módu, kde organizovala putovní výstavy a společné projekty o současném designu a architektuře; jako patronka se podílela na vzniku Britského pavilonu na Benátském bienále architektury. J
Scott Joseph (GB)Designér Scott Joseph (1983) v současnosti působí v Londýně a je absolventem katedry grafického designu Gerrit Rietveld Academie v nizozemském Amsterdamu. Jeho designérské práce jsou v knihovně newyorského Muzea moderního umění MoMA a v archivu amsterdamského muzea Stedelijk Museum. K projektům z posledního období patří: Seeing What Is Seen, As What Sees Can Not Be Saw v rámci 27. mezinárodního bienále grafického designu v Moravské galerii v Brně (2016); Found When Out v londýnské Pump House Gallery, Battersea Park (2015); The Tone Is Theirs, Offprint Artist Book Fair, Tate Modern, Londýn (2015); Under The Sign, P/////AKT, Platforma pro moderní umění, Amsterdam, Nizozemsko (2014); Titles, The Session Magazine, Goethe Institut, Amsterdam, Nizozemsko (2014); The Torch In My Ear, Mute Written Orchestration, Deep Cuts, Centrum současné kultury Marres, Maastricht (2013); Rong–Wrong (tištěná antologie, kterou autor vydal vlastním nákladem); Various Contexts (2012). Scott Joseph rovněž vyučoval na různých školách včetně britských University of Creative Arts a University of East London a v roce 2016 působil jako hostující lektor na katedře grafického designu Uměleckého institutu ArtEZ v nizozemském Arnhemu. K
Pauline Kerleroux (FR)Francouzská grafická designérka Pauline Kerleroux je spolu s Adélou Svobodovou zakladatelkou studia Adela & Pauline. V současnosti působí jako art director v londýnské pobočce reklamní agentury Media Arts Lab a pravidelně spolupracuje na různých projektech z oblasti grafického designu a ilustrace. Emily King (GB)Emily King žije v Londýně a je historička designu se specializací na grafický design. Vystudovala filozofii a ekonomii, magisterský titul získala v oboru historie designu s diplomovou prací o filmových titulcích; ve svém PhD se zaměřila na design písma v kontextu digitální revoluce. Od té doby píše, připravuje výstavy a příležitostně také přednáší. Mezi její publikace patří monografie o Peteru Savilleovi, M/M Paris a o legendě mezi art directory padesátých let Robertu Brownjohnovi. Z výstav uveďme Quick, Quick, Slow: graphic design and time’, kterou kurátorsky připravila pro lisabonské bienále designu Experimenta, a samostatné přehlídky Alana Fletchera a Richarda Hollise. Přispívá do různých časopisů, mimo jiné do Frieze, The Gentlewoman, Plant a Apartamento. Postupně rozšiřuje významovou sféru svého zájmu o design, takže její současné projekty se týkají i jídla, vůní, odívání a literatury. Freja Kir (DK)Freja Kir (1989, DK) se zaměřuje na grafický a kulturně zaměřený design. Začínala studiem dějin umění na Kodaňské univerzitě a pokračovala na katedře grafického designu amsterdamské Gerrit Rietveld Academie (ročník 2015). Účastnila se postgraduálního studijního programu Art and Research a podílela se na řadě přednášek pro platformu Lunch Bytes. Společně s Lotte van de Hoef vede grafickou platformu fanfare, kterou založily během závěrečného roku studia. Mimo platformu fanfare Freja působí jako nezávislá grafická designérka a v současnosti se spolu s designérkou Celinou Yavelow (CH/USA) věnuje cestovatelskému a objevitelskému projektu Chives Archives. Oliver Klimpel (DE)Designér Oliver Klimpel pobýval více než 15 let pracovně v Londýně, v současné době žije v Berlíně. Autorsky zpracoval mnoho projektů publikací a vizuální identity ve Velké Británii i v dalších zemích. Ve své práci kombinuje designérské projekty s výzkumnou prací v oblasti vizuální kultury a umění. Často publikuje a přednáší v různých zemích. V letech 2008–2015 v rámci svého působení na Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig (HGB) provedl komplexní reorganizaci kurzu Systém – Design. V nedávné době začal na pozvání Centra současného umění v Tchaj-peji zpracovávat výzkumný projekt grafického designu, jehož záměrem je analyzovat a aktivně a kriticky definovat identitu uměleckých a kulturních organizací. V květnu zahajuje v Tokiu projekt zaměřený na narativní struktury. Jean-Marc Klinkert (BE)Jean-Marc Klinkert (1969) absolvoval studia vizuálního designu a typografie na École nationale supérieure des Arts visuels de La Cambre (ENSAV) v Bruselu. Působí jako nezávislý grafický designér, převážně se zaměřením na oblast kultury. Spolu s Dirkem Segersem se podílel na organizaci konference Lick my type a představil se na typografických a knižních výstavách. Od roku 2005 učí na katedrách vizuálního designu a typografie na ENSAV. Denisa Kollarová (SK)Denisa Kollarová žije a pracuje v Amsterdamu, kde začala po absolvování Gerrit Rietveld Academie v roce 2013 spolupracovat s Annou van Lingen. Zajímá se o důsledky chátrání, veřejný prostor, sociální architekturu, urbanistiku a městskou utopickou architekturu. Výsledkem její neutuchající zvědavosti je řada knih, výstav a přednášek. K právě probíhajícím projektům patří Seventeen Playgrounds, Under My Own Construction of Ruins a Migration of Form. L
James Langdon (GB)James Langdon je nezávislý grafik a spisovatel. Je rovněž jedním ze šesti ředitelů umělci provozované galerie Eastside Projects v britském Birminghamu a zakladatelem putovní School for Design Fiction. V roce 2012 získal mezinárodní cenu Inform International Award for Conceptual Design, kterou uděluje Galerie für Zeitgenössische Kunst v německém Lipsku. V současnosti pracuje na biografii anglického designéra Normana Pottera (1923–1995). Ian Lynam (US)Ian Lynam působí v Tokiu jako designér na pomezí mezi grafickým designem, výukou designu a výzkumem v oblasti designu. Pochází z New Yorku, bakalářský titul v oboru grafického designu získal na Portland State University a magisterský (ve stejném oboru) na California Institute of the Arts, Los Angeles. Je kmenovým pracovníkem a předsedou magisterského programu grafického designu na Vermont College of Fine Arts a také kmenovým pracovníkem Meme Design School a Temple University v Japonsku. Je jedním ze zakladatelů online kritického kulturního časopisu Néojaponisme. M
Adam Macháček (CZ)Adam Macháček (1980) je grafický designér. Po studiích na VŠUP, Gerrit Rietveld Academie
v Amsterdamu a ÉCAL v Lausanne spoluzaložil v roce 2004 studio Welcometo.as, od roku 2011 je členem kolektivu 201∞ Designers. Zabývá se především navrhováním knih, výstavních katalogů, ilustrací a identit. Spolupracoval mimo jiné s Moravskou galerií v Brně, Théâtre de Vevey (sezóny 2003–2012), Galerií Rudolfinum, San Francisco Museum of Modern Art, Chronicle Books, Editions Pyramyd, Památníkem národního písemnictví, Domem umění města Brna, California College of the Arts, Airbnb a dalšími. Pro Bienále Brno inicioval a připravil výstavy Work from Switzerland (2004) a From Mars (2006, spolu s Radimem Peškem). Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu v Brně. Žije a pracuje v Berkeley. Hélène Meisel (FR)Hélène Meisel je historička umění, kritička umění a kurátorka. Od roku 2013 je pomocnou kurátorkou Centre Pompidou v Metách, kde se podílela na koncepci skupinové výstavy Sublime. The Tremors of the World pořádané v roce 2016. Nyní dokončuje doktorské studium na Sorbonně v Paříži. Zabývá se výzkumem milostné tematiky v konceptuálním umění. V roce 2011 získala stipendium Centra Pompidou pro historiky umění. V knihovně V. Kandinského v Centru Pompidou pracovala na archivech pařížského bienále. V roce 2012 byla vybrána pro rezidenční pobyt v Pavilonu, výzkumné laboratoři Tokijského paláce v Paříži. Hélène Meisel přispívá do různých časopisů o výtvarném umění a akademických periodik, například do publikací 20/27, Les Cahiers du musée national d’art moderne, Volume, Palais, 02, Semaines a dalších. Dan Michaelson (US)Dan Michaelson je spoluzakladatelem newyorského designérského studia Linked by Air, které se soustřeďuje na vytváření veřejného prostoru on-line i ve skutečném světě. Než založil Linked by Air, pracoval jako designér pro 2 × 4 a Pentagram. Získal titul MFA na Yaleově univerzitě a vystudoval také americkou historii na Kolumbijské univerzitě. Dan vyučuje Networks & Transactions, Mobile Computing a diplomní ateliérové kurzy na katedře grafického designu Yaleovy univerzity. Fraser Muggeridge (GB)Fraser Muggeridge je vedoucí londýnského ateliéru grafického designu Fraser Muggeridge Studio, který se zaměřuje na řadu různých formátů, od autorských knih, výstavních katalogů a plakátů až po marketingové materiály, výstavy a webové stránky. Vždy při tom upřednostňuje záměry umělců a spisovatelů a nesnaží se prosazovat svůj vlastní styl. Fraser dbá na to, aby si obrazy a texty podržely svůj původní obsah a účinek, a uvědomuje si, že při realizaci jednotlivých projektů je důležitý výběr barev, typografických postupů a materiálů, tedy prvků, které jsou rozhodující pro dosažení výsledného neokázale lákavého objektu. Fraser Muggeridge v Londýně založil Letní školu typografie (Typography Summer School) − týdenní typografický kurz pro čerstvé absolventy a praktikující profesionály −, kde také přednáší. Jeho výstava Willem Sandberg: From type to image, na které se kurátorsky podíleli Carolien Glazenburg z amsterdamského muzea Stedelijk Museum, Fraser Muggeridge a zaměstnanci pavilonu De La Warr, je v současnosti k vidění v prostorách De la Warr Pavilion. Kiyonori Muroga (JP)Kiyonori Muroga je povoláním redaktor, spisovatel a pedagog. Po absolutoriu na Tokijské univerzitě pracuje od roku 1999 jako redaktor časopisu Idea, knih o grafickém designu, typografii i vizuální kultuře, publikuje články s touto tematikou. Přednáší na několika školách designu, jako jsou MEME Design School, Musashino Art University a Tokyo University of the Arts. N
Jan Nauta (NL)Jan Nauta (1982, Rotterdam) je architekt a organizátor, který působí střídavě v Londýně a Rotterdamu. V roce 2012 založil Studio Nauta, projekční a výzkumnou organizaci zabývající se přetvářením prostoru. Studio se specializuje na projekty, které určují nové a na zakázku koncipované působení mezi lidmi a prostorem. Studio nabízí fyzické návrhy a projekty, strategická a programová řešení. Studio Nauta pracuje v oblasti architektury, urbanismu, geografie, médií a kultury. Studio funguje jako společná síť pro transformaci prostoru, která podporuje a prosazuje změnu prostřednictvím designu, výzkumu a psaného projevu.
Jan Nauta studoval na Univerzitě aplikovaných věd v Amsterdamu (BArch – Ing.) a absolvoval studium architektury na Architectural Association’s Diploma School v roce 2011 (AAdipl), kde získal cenu AA. Byl nominován na vyznamenání AA Diploma Honours, cenu Dennise Sharpa za písemný projev a získal prestižní stáž v nizozemské Nadaci pro vizuální umění, design a architekturu.
V minulosti Nauta pracoval pro Markuse Miessena v Berlíně, působil jako výzkumný pracovník v AA a konzultant Beyond Entropy pro bienále v Benátkách 2010 a 2012. Je spoluzakladatelem agentury Public Occasion Agency a hostujícím vyučujícím na Akademii architektury v Rotterdamu.
Jan Nauta je také hostující kritik a přednášející v různých institucích, jako je AA, Bartlett, Univerzita v Cambridge a Institut Berlage. Přispívá do různých publikací jako autor a editor, např. Cosey Complex (ICA London, 2010), Architecture d’Aujourd ‘hui 378 (Archipress & Associés, 2010), Manifest (Bedford Press, 2009), Cedric Price Ephemera (AA, 2011), Architecture on Display 2 (AA, 2011), Waking Up From The Nightmare of Participation (Expodium, 2011) a Critical Spatial Practice (Sternberg, 2012).
Jan Nauta je registrovaný architekt v Nizozemsku. Corina Neuenschwander (CH)Corina Neuenschwander působí jako grafická designérka v Curychu; v roce 2014 zde společně se Simone Koller založily ateliér grafického designu Studio NOI. Po absolutoriu na Vysoké škole umění v Curychu (2006) pracovala jako samostatná designérka v londýnském studiu Value & Service (2007–2009) a jako nezávislá designérka v Londýně, Amsterdamu a New Yorku. V letech 2010–2012 působila na škole Werkplaats Typografie v Arnhemu, kde získala magisterský titul. Práce Coriny Neuenschwander zahrnuje editorský design, vizuální styly, digitální aplikace a design výstav v oblasti umění, kultury a obchodu. Dvakrát získala ocenění v rámci Swiss Design Award, byla nominována na cenu INFORM: Award for Conceptual Design a dostala se do užšího výběru na cenu Walter Tiemann Award. P
Radim Peško (CZ)Radim Peško (1976) je grafický designér žijící a pracující v Londýně. Ve své práci se zaměřuje na tvorbu písem, publikací, vizuálních identit a je také iniciátorem výstavních projektů spojených s grafickým designem. V roce 2010 založil a řídí digitální písmolijnu RP Digital Type Foundry a jeho písma v současné době používá řada jednotlivců a institucí po celém světě. Mezi jeho další aktivity se řadí práce pro Moravskou galerii v Brně, Secession ve Vídni nebo Bedford Press v Londýně. Podílel se mimo jiné na identitách Boijmans Van Beuningen Museum v Rotterdamu, Stedelijk Museum v Amsterdamu, Aspen Art Museum, Fridericianum či Berlin Biennale 8. Účast na výstavách zahrnuje Graphic design in production, Minneapolis/New York, nebo Graphic Design Worlds v Triennale Design Museu v Miláně. Pravidelně spolupracuje s Kateřinou Šedou na výtvarných projektech a knihách. Byl hostujícím lektorem na Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu, École nationale supérieure des beaux-arts v Lyonu, ÉCAL v Lausanne, HFK v Brémách, KISD v Kolíně nad Rýnem, Sint-Lucas v Gentu či University of Seoul v Koreji. Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu v Brně. R
Manuel Raeder (DE)Manuel Raeder založil Studio Manuel Raeder a vydavatelství Bom Dia Boa Tarde Boa Noite, které působí v Berlíně a v Mexico City. Tvorba studia zahrnuje nejrůznější formáty a zkoumá hranice mezi výstavami, drobnými tisky, knihami, designem písma, editorstvím, publikováním až po design nábytku; přistupuje k nim jako k nosičům informací či k experimentálním nástrojům, které mají dokumentovat nebo vyzdvihnout určitý narativ. Studio dlouhodobě spolupracuje s umělci, k nimž patří BLESS, Eran Schaerf, Mariana Castillo Deball, Haegue Yang, Nora Schultz, Leonor Antunes, Abraham Cruzvillegas, Danh Vo a Sergej Jensen. Vytváří komunikační strategii a grafickou identitu několika kulturních institucí, např. Kölnischer Kunstverein (2007–2011), Para Site, Hong Kong (2013–2014); k.m, Kunstverein Mnichov (2010–2015) a Artists Space, New York (od roku 2009). V roce 2011 založil Raeder společně s Manuelem Gollerem vydavatelství Bom Dia Boa Tarde Boa Noite (ten ho však v roce 2014 opustil). Od té doby provozuje nakladatelství Studio Manuel Raeder, které v současnosti tvoří Migle Kazlauskaite, Enno Pötschke, Manuel Raeder a manažerka Annette Schryen. Serge Rompza (DE)Po absolutoriu na Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu založil Serge Rompza společně s Andersem Hofgaardem v roce 2003 studio NODE se sídlem v Berlíně a v Oslu. Obě pracoviště se společně zaměřují na vizuální identitu, tisky, výstavy a interaktivní tvorbu. K jejich klientům patří MIT Program in Art, Culture and Technology (ACT), Office for Metropolitan Architecture (OMA), Haus der Kulturen der Welt (HKW), ZKM Karlsruhe, Nasjonalmuseet for kunst, arkitektur og design a Canadian Centre for Architecture (CCA). Od roku 2044 vyučuje Serge Rompza na akademiích umění a designu po celé Evropě a v USA. William Rose (GB)William Rose žije v Leedsu a pracuje jako producent, kurátor a teoretik převážně v oblasti uměleckého pohyblivého obrazu. V současnosti dokončuje knihu textů a přednášek amerického avantgardního režiséra Kena Jacobse. K jeho producentským projektům z poslední doby patří dlouhometrážní film To the editor of Amateur Photographer Luka Fowlera a Marka Fella, který se promítal na různých místech, mimo jiné v newyorském Muzeu moderního umění MoMA a na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, a zvukový projekt Little Birds and a Demon, který z majáku na Shetlandech vysílala německá umělkyně Grace Schwindt. Ingrid Rousseau (FR)Ingrid Rousseau pochází z prostředí grafického designu a do Švýcarska se přestěhovala kvůli magisterskému interdisciplinárnímu studiu bytového a produktového designu, které končí v červnu 2016 a které jí pomohlo rozšířit pohled na design. Cílem grafického designu není jen atraktivní vzhled výsledného produktu, ale také komunikace s uživatelem. Ingrid v nedávné době spolu s Ghidou Bahsoun ve Švýcarsku založila produkční společnost Guffetsch. Tereza Rullerová (CZ)Tereza Rullerová (1987) byla neúspěšná umělkyně. V současnosti pracuje jako grafická designérka ve studiích The Rodina a Moniker. V teorii a praxi se věnuje průnikům akčního umění s grafickým designem. Pracuje, vystavuje, přednáší, organizuje happeningy a setkání všude tam, kde dobří lidé hledají kontakt mezi designem a uměním. Vystudovala ateliér Intermédia Václava Stratila na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně a grafický design na Královské akademii umění v Haagu. Žije v Amsterdamu. S
Willi Schmid (AT)Po studiu na Graphische Bundes-Lehr- und Versuchsanstalt Wien, na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na Werkplaats Typografie v Arnhemu si založil vlastní studio ve Vídni. Ve své práci se zaměřuje na grafický design knih. V letech 2008–2015 vyučoval na Akademie der bildenden Künste ve Vídni, v současné době učí na Graphische Bundes-Lehrund Versuchsanstalt Wien. Ve své výukové praxi se zaměřuje na médium kresby v nejširším smyslu slova. Ľubica Segečová (SK)Ľubica Segečová se narodila a žije na Slovensku. Působí v Bratislavě jako nezávislá grafická designérka. Studovala na Vysoké škole výtvarných umení (VŠVU), bakalářské studium absolvovala na katedře vizuální komunikace (2009) a magisterský stupeň na katedře designu (2011). Je zakladatelkou nezávislého festivalu grafického designu SELF (2012) a autorského ateliéru trivjednom (2012). Působila jako pedagožka na katedře grafického designu Ostravské univerzity v ateliéru Text Forma Funkce. Jamie Shovlin (GB)Jamie Shovlin se narodil v roce 1978 v Leicesteru a v roce 2003 absolvoval Royal College of Art. Jeho nekompromisní a racionální vyjadřování sebejistě kombinuje komplexní koncepty a hravost se širokým spektrem různých textur a technik, vtahujících diváky do atmosféry plné náznaků a asociací. Z jeho dosavadních výstav jmenujme Hiker Meat 2014, Cornerhouse, Manchester, a MACRO, Řím, How most of what you know is reconstruction 2013, Southampton City Art Gallery, Various Arrangements 2012, Haunch of Venison, Londýn, a In Search of Perfect Harmony, Tate Britain, Londýn. Jon Sueda (US)Jon Sueda je původem z Havaje a designu se věnuje všude mezi Honolulu a Holandskem. V roce 2002 získal magisterský titul v oboru grafický design na CalArts, potom se stal interním designérem na North Carolina State University a následovala praxe v nizozemském Studio Dumbar. V roce 2004 založil Sueda designové studio Stripe, které se zaměřuje na design publikací a výstav pro umělecké a kulturní subjekty. Působí také jako koeditor časopisu Task Newsletter a spolupořadatel akcí AtRandom. V roce 2007 se přestěhoval do oblasti San Franciska, kde sedm let působil jako vedoucí designu na CCA Wattis Institute for Contemporary Arts; v současnosti vede magisterský program designu na California College of the Arts. K jeho nedávným výstavním projektům patří Práce z Kalifornie při 25. mezinárodním bienále grafického designu Brno a All Possible Futures v SOMArts Cultural Center v San Francisku. Sulki & Min Choi (KR)Sulki Choi a Min Choi jsou grafičtí designéři působící v korejském Soulu. Setkali se na Yaleově univerzitě, kde oba získali titul MFA. Působili na Jan van Eyck Academie v Maastrichtu, v roce 2005 se vrátili do Soulu, aby si zde založili vlastní studio. Od té doby vytvářejí vizuální identity, propagační materiály, publikace a webové stránky pro mnoho kulturních institucí a subjektů v Koreji i v zahraničí. V letech 2010 až 2013 pracovali jako grafičtí designéři pro BMW Guggenheim Lab – společný projekt iniciovaný Guggenheimovou nadací a BMW – pro kterou vytvořili interaktivní identitu založenou na online participaci. V roce 2016 uspořádali svou první výstavu v galerii Factory v Soulu, za niž obdrželi od korejské umělecké rady cenu Art Award of the Year. Zúčastnili se mnoha skupinových výstav pořádaných například ve Walker Art Center (Minneapolis), Plateau, Samsung Museum of Art, Národním muzeu současného umění v Soulu a v Cooper Hewitt, Smithsonian Design Museum (New York). Pro Bienále Brno 2014 vytvořili publikaci nazvanou Off-White Paper a stejnojmennou výstavu. Jejich studio bylo jedním ze tří finalistů ceny Hermès Foundation Misulsang 2014. Sulki Choi vyučuje na Kaywon School of Art & Design a Min Choi působí na University of Seoul. Maki Suzuki (FR)Maki Suzuki je členem interdisciplinární skupiny grafického designu Åbäke, kterou v roce 2000 založil v Londýně spolu s Patrickem Laceyem (VB), Benjaminem Reichenem (FR) a Kajsou Ståhl (SE) − po jejich setkání na Royal College of Art. Adéla Svobdová (CZ)Grafická designérka a umělkyně. V současné době se věnuje především grafickému designu a grafické úpravě knih. Společně s francouzskou designérkou Pauline Kerleroux založila v roce 2005 studio Adela & Pauline. Žije a pracuje v Praze. Marta Sylvestrová (CZ)Absolvovala studia dějin umění a historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1981). Od roku 1986 kurátorka sbírky grafického designu, kurátorka Bienále Brno 2000–2010. Zaměřuje se na současnou plakátovou tvorbu, grafický design a výzkum vizuální identity totalitních režimů. V roce 2002 byla vedoucí mezinárodního projektu Identita/ Integrita – Brno, hlavní město vizuální komunikace 2002, s podporou EU Culture 2000. Od roku 1996 je členkou AICA – Mezinárodní asociace uměleckých kritiků umění, Paříž.
Výběr z výstav a publikací: Český filmový plakát 20. století (MG & Exlibris, 2004), Art as Activist – Revolutionary Posters from Central and Eastern Europe, putovní výstava pod záštitou Smithsonian Institution, Washington DC (s Danou Bartelt, Universe Press New York & Thames and Hudson London, 1992), Political Posters from Eastern and Central Europe 1945–1995 (vedoucí projektu James Aulich, Manchester University Press, 2002), Alfons Mucha – Czech Master of Belle Epoque, NHK Production Kyoto, Tokyo, Fukuoka, Kushiro, Yokohama, Miyazaki 2006–2007, Szepmüvészeti Múzeum Budapešť & MG Brno 2009 (s Petrem Štemberou), Life With Posters 1880–1920, NHK Production Kyoto, Tokyo, Nagoya 2010–2011 (s Petrem Štemberou), Horizonty modernismu – Zdeněk Rossmann (s Jindřichem Tomanem, MG 2015), Sign from Iran – Contemporary Iranian Posters, L. A. Mayer Museum for Islamic Art Jerusalem (s Yossi Lemelem, 2016). Členka autorského týmu: Vídeňská secese a moderna, MG Brno & Obecní dům Praha 2005–2006, Bruselský sen (Arbor Vitae, 2008), Designing Democracy: Posters and the Political Transformation of Europe 1989–1991 (vedoucí projektu David Crowley, Victoria & Albert Museum, Londýn, 2009), Retromuseum Cheb (vedoucí projektu Daniela Kramerová, 2016) ad. Š
Frantisek Štorm (CZ)Frantisek Štorm (1966), typograf, designér, grafik, hudebník (Master’s Hammer, Mortal Cabinet) a publicista. V roce 1993 založil písmolijnu, v níž realizuje vlastní návrhy písem a historické abecedy významných písmařů; dosud vytvořil či produkoval asi tisíc řezů. Působil jako pedagog v ateliéru Tvorba písma a typografie na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, v letech 2003–2008 byl jeho vedoucím. Publikuje a vystavuje v Čechách i v cizině, získal několik zahraničních a domácích ocenění. V roce 2008 vyšla jako 33. svazek Edice Revolver Revue Štormova kniha Eseje o typografii, která byla nominována na cenu Magnesia Litera. Je laureátem Ceny Revolver Revue za rok 2005. V
Rostislav Vaněk (CZ)Rostislav Vaněk studoval na SPŠG a v Ateliéru grafiky a ilustrace prof. Karla Svolinského na VŠUP v Praze. Byl odborným asistentem v Ateliéru užité grafiky a plakátu doc. Eugena Weidlicha na VŠUP, vedoucím výtvarné redakce nakladatelství Československý spisovatel v Praze a od roku 1985 je nezávislým grafickým designérem ve vlastním studiu. V letech 2001–2014 působil jako vedoucí Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace na VŠUP v Praze.
Od roku 2015 je předsedou organizačního výboru Bienále Brno. Adrien Vasquez (FR)Adrien Vasquez, grafický designér a typograf původem z Francie, působí v Londýně a spolupracuje s Johnem Morganem. Vlastními texty a překlady přispívá do časopisů .txt, Azimuts a From–To. Linda van Deursen (NL)Linda van Deursen žije a pracuje v Amsterdamu. Po ukončení studia na Gerrit Rietveld Academie v roce 1986 začala spolupracovat s Armandem Mevisem. Autoři Mevis & van Deursen společně vytvořili vizuální identity pro Museum Boijmans Van Beuningen v Rotterdamu, pro nizozemské módní návrháře Viktor & Rolf, Stedelijk Museum v Amsterdamu, a nedávno také pro Muzeum současného umění v Chicagu. Vedle toho navrhli grafickou podobu řady knih pro umělce jako Carlos Amorales, Aglaia Konrad a Ryan Gander či pro fotografa Geerta van Kesterena a fotografku Rineke Dijkstra. Vytvořili rovněž výstavní katalogy pro Benátské bienále architektury 2010 nebo výstavu In and Out of Amsterdam v newyorském Muzeu moderního umění MoMA. Jejich práce byly prezentovány v muzeích a vzdělávacích institucích po celém světě. Dlouhá a plodná spolupráce tohoto autorského dua byla zdokumentována v knize Recollected Work: Mevis & Van Deursen, vydané nakladatelstvím Artimo v roce 2005. V letech 2003 až 2014 pracovala Linda van Deursen jako vedoucí katedry grafického designu na Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu, kde rovněž vyučovala. V roce 2005 byla jmenována kritičkou grafického designu na Yale School of Art. Anna van Lingen (NL)Grafická designérka Anna van Lingen se zabývá řadou autorských projektů zaměřených na urbanismus, architekturu a stárnutí měst a budov. V současnosti úzce spolupracuje s Denisou Kollárovou na projektu, jehož cílem je studium dětských her a prostoru pro hry. Počátkem roku 2016 svůj výzkum zúročily v knize Seventeen Playgrounds, průvodci dětskými hřišti vybudovanými v centru Amsterdamu podle návrhu Alda van Eycka, který vydalo nakladatelství Lecturis. Anna van Lingen v roce 2013 absolvovala na Gerrit Rietveld Academie a dnes žije a pracuje v Amsterdamu. Lotte van de Hoef (NL)Nizozemská grafická designérka Lotte van de Hoef (1990) v současnosti žije v Amsterdamu. Po absolvování Grafisch Lyceum Utrecht (Utrechtského grafického lycea) pokračovala ve studiu grafického designu na Gerrit Rietveld Academie, kde v roce 2015 absolvovala. Během posledního roku studií spolu s Frejou Kir založila grafickou platformu fanfare, kterou obě designérky stále vedou. Lotte má navíc vlastní nezávislý ateliér a působí jako nezávislá grafička a designérka látek se zaměřením na hudební a kulturní oblast. Z
Alan Záruba (CZ)Grafický designér, art director a odborný publicista, absolvent ČVUT (1989) a London College of Printing (MA, 1999), pedagog UMPRUM od roku 2003. Člen Typo Design Clubu, ATypI (od roku 2004), ADC (od roku 2014), Promax BDA (od roku 2012) a Organizačního výboru Mezinárodního bienále grafického designu Brno (2003–2010, od roku 2015). Od roku 1996 se věnuje grafickému designu knih a katalogů, návrhům plakátů a informačních systémů výstav a kongresů, firemnímu, interaktivnímu designu, TV a motion designu. Je aktivní také v odborné publikační, kurátorské a nakladatelské činnosti ve vlastním studiu Alba Design Press. Po studiích ve Velké Británii působil na pracovní stáži v holandském multidisciplinárním studiu Total Design
Amsterdam (2001–2002). V letech 1996–2003 působil také jako šéfredaktor časopisu pro grafickou úpravu Deleatur. V letech 2007–2011 pracoval jako hlavní designér vizuální prezentace a vizuálního stylu ČT24 a ČT4 v České televizi. Od roku 2012 působil ve stejné pozici na TV Nova a v roce 2014 se stal kreativním ředitelem Skupiny Nova. Získal řadu ocenění, např. cenu Typo Design Clubu (1998), cenu Design Prestige
na 21. mezinárodním bienále v Brně (2004), cenu za propagaci designu v Národní soutěži Vynikající výrobek roku (2005), nebo Golden Award za TV promo a design na Promax BDA Europe (2016). Účastní se mezinárodních odborných sympozií a konferencí a jednání odborných porot národních a mezinárodních soutěží grafického designu. Zdeněk Ziegler (CZ)Zdeněk Ziegler (1932) vystudoval architekturu na ČVUT v Praze. První zakázky v oblasti grafického designu realizoval na konci padesátých let. V roce 1963 vznikl první z řady filmových plakátů – Křik. V následujících letech spolupracoval s mnoha režiséry, mimo jiné s Jaromilem Jirešem, Františkem Vláčilem, Karlem Zemanem, Karlem Kachyňou, Jiřím Menzelem. Za plakátovou tvorbu získal například čestné uznání Typomundus v Montrealu, ceny na Mezinárodní výstavě filmového plakátu v Karlových Varech, Bienále Brno,
ocenění zlatý a bronzový Hugo na Mezinárodním filmovém festivalu Chicago, čestné uznání v soutěži Hollywood Reporter Annual Key Award, medaili na Mezinárodní soutěži filmových plakátů v Colombu. Kromě plakátové tvorby je mimo jiné autorem stovek knižních úprav, edic, katalogů a bibliofilií, řady grafických řešení výstav, návrhů poštovních známek, logotypů a firemních identit. V letech 1990–2005 působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové jako profesor a rektor, jako pedagog hostoval na univerzitách v Mainzu, Stuttgartu, Paříži či Istanbulu, získal čestný doktorát Miami University. Od roku 2006 vyučuje grafický design na Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. O
officeabc (FR)‚Forma je výzkum, výzkum je forma.‘ Francouzské designové studio s názvem officeabc vede grafický designér Brice Domingues a grafická designérka a badatelka v oblasti dějin designu Catherine Guiral. Brice a Catherine zároveň pracují na souběžných projektech, které se zabývají výzkumem okrajových poloh grafického designu. Společně s teoretikem grafického designu Thierrym Chancognem jsou zakladateli internetového časopisu Tombolo. Jejich dalším spolupracovníkem je kritik a historik umění Jérôme Dupeyrat. Založili výzkumnou platformu Agence du doute, která se zabývá mapováním vydavatelské činnosti. Agence du doute se věnuje výzkumu zaměřenému především na knihy a vše, co souvisí s publikováním, ať už se jedná o literaturu, grafický design nebo kinematografii. Jedinečnou metodou šíření příspěvků je zobrazovací nástroj zvaný Crystal Maze (Krystalické bludiště), který kombinuje formy a principy konference, montáže, filmového promítání, výstavnictví a redakční a vydavatelské činnosti. Členové officeabc představili své projekty na setkání odborníků z oblasti grafického designu a vizuální komunikace Bold Italic v Ghentu, dále na festivalu v Chaumont nebo na Strelka Institutu v Moskvě. Jsou častými hosty i na dalších místech. V poslední době vydali katalogy dvou současných výtvarníků – Lisy Beck a Justina Liebermana. Crystal Maze byl představen v Centre Pompidou a v galerii Rosa Brux v Bruselu.