Jean-Marie Courant

close

BB Významná část vaší práce se zaměřuje na vizuální identitu. Co je základem úspěšné vizuální identity?
JMC Na tuto otázku se mi v obecné rovině odpovídá obtížně. Kritéria úspěšné vizuální identity do jisté míry závisí na tom, v jaké oblasti společnost, pro kterou se identita vytváří, působí. Pokud ale musím odpovědět všeobecně, pak podle mě platí, že vizuální identita musí být jasně identifikovatelná! Také by měla být snadno aplikovatelná, měla by poskytovat jistou volnost a měla by se přizpůsobovat potřebám těch, kterým má sloužit…

BB Jedním z posledních projektů vašeho ateliéru byla vizuální identita pro marseilleskou FRAC Provence-Alpes-Côte d’Azur. Zakázku jste získali díky vítězství v soutěži. Jaký je váš názor na soutěže vypisované při zadávání podobných projektů? Jsou spravedlivé, nebo je to jen zbytečné plýtvání silami?
JMC Vždy závisí na tom, jak se daná soutěž zorganizuje. Ta, o které se zmiňujete a kterou jsme s Marie Proyartovou vyhráli, byla v tomto směru poměrně kvalitní. V porotě seděli skvělí odborníci, soutěžící měli na vypracování projektu dostatek času a odměna za projekt byla velmi rozumná. Já osobně se ale takových soutěží často neúčastním, protože mě vždycky trápí, když rozpracovaný projekt nemohu dokončit… To ale není vše. Většina těchhle soutěží vás dostává do hodně zvláštní situace: připravujete projekt, a přitom nejste v kontaktu s těmi, kdo za něj budou v budoucnu platit. Člověk má pocit, jako by pracoval za jednosměrným zrcadlem. Ze zkušenosti vím, že nejlepší řešení jsou založena na kontaktu a dialogu s klientem.

BB Mezinárodní výstava je tentokrát zaměřená na dlouhodobé projekty v oblasti vizuální identity. Existuje nějaký dlouhodobý projekt, kterého se účastníte? Jak tato spolupráce vznikla a jak se vyvíjela?
JMC Můžu zmínit spolupráci s umělcem Ericem Baudelairem, s kterým pracujeme už skoro šest let. Eric mě původně oslovil s žádostí o pomoc s designem knihy. Později jsme společně vytvářeli drobné publikace jako doplněk a doprovod jeho výstav a poté jsme pracovali na další monografii, což je právě ten vámi zmiňovaný dlouhodobý projekt. Od té doby jsem pro něj vytvořil řadu dalších věcí, jako filmové titulky a plakáty, a pomáhal jsem mu také v jistých projektech, které zahrnovaly text. Samozřejmě platí, že pokud s někým spolupracujete dlouhodobě, nabízí vám to nové možnosti… můžete pracovat trochu jinak… protože stavíte na vzájemné důvěře. S Ericem je to navíc jiné v tom, že jsme se spřátelili… což je dobré, protože se můžeme čas od času pohádat a nemusíme se bát, že by nás to natrvalo rozdělilo!

BB Učíte a vedete postgraduální program grafického designu na École nationale supérieure des beaux-arts de Lyon. Mohl byste nám o tomto programu říct něco víc? Jakou má strukturu? Jak přistupujete k výuce grafického designu u absolventů s magisterským titulem?
JMC Magisterské studium v Lyonu neřídím sám. Spolupracuji s kolegyní Catherine Guiralovou a pravidelně se radím a diskutuji také s ostatními pedagogy, kteří se programu účastní. Na jeho struktuře jsme pracovali společně. Zaměřujeme se hlavně na problém publikování v tom nejširším smyslu – na to, jak dát obsahu konečný tvar (ať už jde o tištěný materiál, digitální prezentaci nebo výstavu). Významnou součástí postgraduálního studia je samozřejmě dizertační práce. Myslím, že se snažíme co nejtěsněji propojit teoretickou a praktickou část grafického designu, jinými slovy vytvořit mezi oběma přístupy pevný most. Hodně se soustředíme také na historii publikační činnosti a dějiny typografie a současně se snažíme organizovat praktické projekty, v některých případech jako kolektivní práci… Letos naši studenti pracovali na singlu a jeho vizuálním doprovodu! Snažíme se pracovat experimentálně… Program se poměrně často mění a spolu s ním se mění i celá fakulta. Nejdůležitější je vytvářet takové podmínky a prostředí, aby se studenti mohli individuálně realizovat a rozvíjet… Nevyrábíme standardizované absolventy… Tedy aspoň v to pevněn doufám.

BB Letošní brněnské bienále reaguje na proměny a současný stav grafického designu – na jeho různorodost, pestrost, neurčitost a údajnou povrchnost. Mohl byste definovat základní parametry, aktuální témata či motivační prvky současného grafického designu?
JMC Zdá se mi, že všechny designéry, jejichž práce mě zajímá a fascinuje, spojuje jeden společný zájem: snaha pochopit historii našeho oboru, čímž otvírají nekonečně bohatou zásobárnu témat pro teoretické studium i praktickou realizaci. To mi připadá ze všeho nejzajímavější. A navíc je třeba říct, že náš obor zatím není nijak podrobně probádaný, přestože v konkrétní realizaci dosáhl řady skvělých úspěchů.

Jean-Marie Courant (FR)

Grafický designér, narozený v roce 1966, žije a pracuje v Paříži. Věnuje se edičním projektům a vizuálnímu stylu. Přednáší o grafickém designu a je vedoucím magisterského programu na Ecole des Beaux-Arts v Lyonu (Francie).

Noviny

Představení spolutvůrců 27. ročníku Bienále Brno, autorů jeho výstav, porot a účastníků sympozia formou krátkých rozhovorů.

TIRÁŽ

Rozhovory a grafická úprava: Radim Peško Radim Peško (1976) je grafický designér žijící a pracující v Londýně. Ve své práci se zaměřuje na tvorbu písem, publikací, vizuálních identit a je také iniciátorem výstavních projektů spojených s grafickým designem. V roce 2010 založil a řídí digitální písmolijnu RP Digital Type Foundry a jeho písma v současné době používá řada jednotlivců a institucí po celém světě. Mezi jeho další aktivity se řadí práce pro Moravskou galerii v Brně, Secession ve Vídni nebo Bedford Press v Londýně. Podílel se mimo jiné na identitách Boijmans Van Beuningen Museum v Rotterdamu, Stedelijk Museum v Amsterdamu, Aspen Art Museum, Fridericianum či Berlin Biennale 8. Účast na výstavách zahrnuje Graphic design in production, Minneapolis/New York, nebo Graphic Design Worlds v Triennale Design Museu v Miláně. Pravidelně spolupracuje s Kateřinou Šedou na výtvarných projektech a knihách. Byl hostujícím lektorem na Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu, École nationale supérieure des beaux-arts v Lyonu, ÉCAL v Lausanne, HFK v Brémách, KISD v Kolíně nad Rýnem, Sint-Lucas v Gentu či University of Seoul v Koreji. Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu v Brně., Tomáš Celizna Tomáš Celizna (1977) se věnuje grafickému designu zejména ve spojení s novými technologiemi. Prostřednictvím Fulbrightova stipendia (2006) absolvoval studium grafického designu na Yale University School of Art v New Haven (MFA, 2008). V současné době žije a pracuje jako nezávislý designér v Amsterdamu, kde také působí jako lektor grafického designu na Gerrit Rietveld Academie. Spolupracuje mimo jiné s OASE Journal for Architecture, s Královskou akademií umění v Haagu, Sandberg Instituut, Amsterdam, a Museum of Contemporary Art Chicago. Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu Brno., Adam Macháček Adam Macháček (1980) je grafický designér. Po studiích na VŠUP, Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu a ÉCAL v Lausanne spoluzaložil v roce 2004 studio Welcometo.as, od roku 2011 je členem kolektivu 201∞ Designers. Zabývá se především navrhováním knih, výstavních katalogů, ilustrací a identit. Spolupracoval mimo jiné s Moravskou galerií v Brně, Théâtre de Vevey (sezóny 2003–2012), Galerií Rudolfinum, San Francisco Museum of Modern Art, Chronicle Books, Editions Pyramyd, Památníkem národního písemnictví, Domem umění města Brna, California College of the Arts, Airbnb a dalšími. Pro Bienále Brno inicioval a připravil výstavy Work from Switzerland (2004) a From Mars (2006, spolu s Radimem Peškem). Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu v Brně. Žije a pracuje v Berkeley.
Překlady a jazyková spolupráce: Alena Benešová, Kateřina Tlachová
Produkce: Miroslava Pluháčková
Tisk: Tiskárna Helbich s. r. o.
Náklad: 2000

  1. vydání
    Vydala Moravská galerie v Brně, 2016