Design Displacement Group feat. Noviki

close

BB Můžete nám říci něco o tom, jak vaše opera vznikala? Jak vás to napadlo? Co vás svedlo dohromady?
DDG Říká se, že bývaly doby, kdy bylo snadné odlišit design od umění. V posledních letech se ale s designem něco děje – něco důležitého – je to podobné jako vývoj, k němuž došlo v oblasti umění, když si lidé uvědomili, že mají co do činění s čímsi, co nemohou pojmenovat nebo definovat. Ve sféře umění tento moment oficiálně uznalo a popsalo mnoho teoretiků, mezi nimi také Jerzy Ludwiński,* který (před 45 lety) ve svém textu Art in the Post-artistic Age vymezil jako příznaky tohoto posunu stírání rozdílů mezi rolemi umělce, kurátora a teoretika. Dnes se něco podobného odehrává v oblasti designu. Před osmi lety to Nick Currie** na počest představení pisoáru od Marcela Duchampa v newyorské společnosti nezávislých umělců v roce 1917 popsal jako ‚Duchampův moment‘. Navzdory tomu, že se tyto události odehrály téměř před 100 lety, stále si klademe otázku, jaké jsou důsledky této změny. Byl tento posun správně pochopen? Jak můžeme nastavit hranice zodpovědnosti (umělce nebo designéra), když se již všechny hranice setřely? Všechny tyto otázky zůstávají pro nás a naši práci otevřené. Rádi bychom vám představili naši operu jako svědectví o aktuálních úvahách spojených s naší praktickou činností v rámci Design Displacement Group. Pojďme znovu objevit Duchampův moment!

BB Můžete nám stručně představit diskurz, který vznikl v rámci vašeho projektu?
DDG Opera Smrt grafického designu je výsledkem nové vlny zájmu o opakovaně se objevujícího ducha – vědomí možností, které se nabízejí, když se jednou provždy vypořádáme se zastaralou metodologií designu. Objevujeme nová teritoria (designu) díky formátu opery a prostřednictvím nového uchopení jejího formátu.

BB Jak tento projekt, který jste připravili pro Off program, zapadá do širšího rámce vaší práce? Pracujete na něčem podobném?
DDG Projekt je dílem uskupení ‚Design Displacement Group a Noviki‘, které tvoří šestnáct členů spolupracujících v proměnlivých konstelacích na celé řadě projektů. Ty vznikají (v reálném čase) jako zakázky pro klienty, autorské projekty nebo otevřené workshopy. Všichni designéři mají své vlastní ateliéry a v nich vědomě objevují nové oblasti.

BB Letošní ročník brněnského bienále reaguje na proměny a stav současného grafického designu; jeho množství, rozmanitost, neurčitost a zdánlivou povrchnost. Dokázali byste identifikovat některé výchozí předpoklady, aktuální témata nebo motivace současného grafického designu?
DDG DDG praktikuje způsob práce, který se dá označit jako kolektivní a post-autorský; způsob, který odráží a láme alternativní rámce ‚produktivního‘ zapojení a výměny a spekuluje o jejich využití. Pracujeme v různých kooperativních rámcích a v různých autorských seskupeních, díky nimž vznikají pro nás charakteristická kaleidoskopická a post-autorská díla.

* Jerzy Ludwiński byl polský teoretik umění. Ve své knize Art in the Post-artistic Age píše, že umělecký svět zřejmě promeškal okamžik, kdy se umění stalo něčím, co již nelze pojmenovat ani definovat.
** Autorem textu je Nick Currie, Frieze blog, 2008, k nalezení na: http://blog.frieze.com/archive/author/nick-currie.

Design Displacement Group (NL)

Skupina Design Displacement Group (DDG) vznikla v červenci 2014 jako výsledek diskusí skupiny designérů a zástupců společenských věd různého zaměření, stupně odbornosti, kultur a národností. Design Displacement Group se intenzivně zabývá budoucností designu, a to jak v teoretické, tak praktické rovině. Jeho členové spolupracují na projektech, které zčásti sami iniciují a propojují je do různých proměnlivých kompozic. Cílem DDG je zkoumat imaginativní fiktivní území designu a otvírat cestu novým způsobům tvorby a myšlení. DDG navazuje na skupinu Artist Placement Group, kterou v šedesátých letech minulého století vedli John Latham a Barbara Steveni a která se prostřednictvím ‚placementu‘ (‚umístění‘ tvůrce mimo kontext galerie) snažila nově definovat roli umělce v širším společenském kontextu. DDG se zaměřuje na stejný problém, ale na rozdíl od svých předchůdců používá termín‚ dis-placement‘. Na souřadnicích času, prostoru a místa kriticky přemýšlí o současné aplikaci (grafického) designu. Design Displacement Group se zajímá o různé aspekty kolektivního uvažování. Prostřednictvím společné a souběžné tvůrčí aktivity, především online, se snaží objevovat nové postupy a metody, což je proces, jenž po sobě zanechává designérův ‚otisk‘ a současně směřuje ke kaleidoskopické křižovatce tvorby. Při společných aktivitách se klade velký důraz na samovolný pohyb a akceptaci chyb, což jednotlivým umělcům poskytuje mimořádnou svobodu, jaké by samostatně dosahovali jen stěží. DDG využívá grafický design jako komunikační nástroj ale především, což je ještě důležitější, jako nástroj hry, čímž neustále kriticky prověřuje svůj vlastní umělecký diskurz. Nezbytnou součástí vizuálního jazyka DDG je humor působící jako svého druhu podvratná strategie. Design Displacement Group je pružné seskupení. Počet spolupracovníků se neustále mění a stejně tak se proměňují i pracovní postupy a přístup k jednotlivým projektům.

Noviny

Představení spolutvůrců 27. ročníku Bienále Brno, autorů jeho výstav, porot a účastníků sympozia formou krátkých rozhovorů.

TIRÁŽ

Rozhovory a grafická úprava: Radim Peško Radim Peško (1976) je grafický designér žijící a pracující v Londýně. Ve své práci se zaměřuje na tvorbu písem, publikací, vizuálních identit a je také iniciátorem výstavních projektů spojených s grafickým designem. V roce 2010 založil a řídí digitální písmolijnu RP Digital Type Foundry a jeho písma v současné době používá řada jednotlivců a institucí po celém světě. Mezi jeho další aktivity se řadí práce pro Moravskou galerii v Brně, Secession ve Vídni nebo Bedford Press v Londýně. Podílel se mimo jiné na identitách Boijmans Van Beuningen Museum v Rotterdamu, Stedelijk Museum v Amsterdamu, Aspen Art Museum, Fridericianum či Berlin Biennale 8. Účast na výstavách zahrnuje Graphic design in production, Minneapolis/New York, nebo Graphic Design Worlds v Triennale Design Museu v Miláně. Pravidelně spolupracuje s Kateřinou Šedou na výtvarných projektech a knihách. Byl hostujícím lektorem na Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu, École nationale supérieure des beaux-arts v Lyonu, ÉCAL v Lausanne, HFK v Brémách, KISD v Kolíně nad Rýnem, Sint-Lucas v Gentu či University of Seoul v Koreji. Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu v Brně., Tomáš Celizna Tomáš Celizna (1977) se věnuje grafickému designu zejména ve spojení s novými technologiemi. Prostřednictvím Fulbrightova stipendia (2006) absolvoval studium grafického designu na Yale University School of Art v New Haven (MFA, 2008). V současné době žije a pracuje jako nezávislý designér v Amsterdamu, kde také působí jako lektor grafického designu na Gerrit Rietveld Academie. Spolupracuje mimo jiné s OASE Journal for Architecture, s Královskou akademií umění v Haagu, Sandberg Instituut, Amsterdam, a Museum of Contemporary Art Chicago. Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu Brno., Adam Macháček Adam Macháček (1980) je grafický designér. Po studiích na VŠUP, Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu a ÉCAL v Lausanne spoluzaložil v roce 2004 studio Welcometo.as, od roku 2011 je členem kolektivu 201∞ Designers. Zabývá se především navrhováním knih, výstavních katalogů, ilustrací a identit. Spolupracoval mimo jiné s Moravskou galerií v Brně, Théâtre de Vevey (sezóny 2003–2012), Galerií Rudolfinum, San Francisco Museum of Modern Art, Chronicle Books, Editions Pyramyd, Památníkem národního písemnictví, Domem umění města Brna, California College of the Arts, Airbnb a dalšími. Pro Bienále Brno inicioval a připravil výstavy Work from Switzerland (2004) a From Mars (2006, spolu s Radimem Peškem). Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu v Brně. Žije a pracuje v Berkeley.
Překlady a jazyková spolupráce: Alena Benešová, Kateřina Tlachová
Produkce: Miroslava Pluháčková
Tisk: Tiskárna Helbich s. r. o.
Náklad: 2000

  1. vydání
    Vydala Moravská galerie v Brně, 2016